Naši junioři si užili drsné počasí a nádherné dobrodružství. Přesněji ti, co se odvážili na Národní výcvikový tábor pro juniory – voda 2012. Na rakouské Salze se učili základům vodáckých dovedností, učili se záchranu, a organizaci vodáckých aktivit. Nezapomenutelné zážitky a zkušenosti k nezaplacení.
Atmosféru můžete nasát z fotogalerie Hauptmanových zde.
A níže uvádíme několik anketních odpovědí na otázku:
„Jaké zážitky si z akce odvážíš?“
– Zážitky – no asi první bylo to, že tu byly ty nádherné hory, když jsme vjížděli do Alp, pak to skákání do peřejí a zachraňování. I to, že jsme spadli do peřejí za jízdy byl zážitek. Celkově to bylo dobré – akorát mi vadilo, že když jsme spadli do vody, tak nám pak byla celou dobu zima.
– Jsem moc ráda, že i když jsem nic neuměla, tak ke mně byli všichni vstřícní a nikdo se na mě nezlobil. Všichni vedoucí měli nekonečnou trpělivost a velice nadšeně nás zasvěcovali do tajů vodáckého života. Sami nám byli příkladem, jak být nadšeným služebníkem. Bylo to opravdu úžasné. Jsem moc ráda, že jsem jela.
– Na vodáckém NVT jsem se cítila přijatá všemi lidmi. Cítila jsem, jak Bůh jednal s námi všemi. Nebylo to jen o vodě a praktických věcech, které byly velmi dobré, ale i o tom, jak dál sloužit jako junior. Naučili jsme se dívat kolem a díky tomu mluvit o Božích věcech – používat všední situace k tomu, abychom mohli mluvit o Bohu. Stala se tady z nás skvělá parta přátel.
– NVT bylo báječné, jako skvělý nápad mi přijde společný stan se stoly – je to takové bezva zázemí a místo setkávání… Trocha kritiky no, ale jinak jste fakt BEZVADNÍ.
– Bylo to super. Tohle NVT bylo výborné. Zatím jsem nebyl na žádné takové obrovské řece, ale už jsem zadáka uměl z českých řek. Dobře jsem se sehrál s háčkem a krásně jsme to sjeli. Dobrá byla záchrana z peřeje – 1. Mě nechytli a musel jsem doplavat ke břehu sám, 2. Mě už chytli a na házečce dostali ke břehu. A duchovní programy byly taky super.
– Abych to shrnula, všechno bylo super, plavba na lodi, houpání na vlnách, ani to, jak jsem byla promočená, mi nakonec zas až tak nevadilo. A až na ten pád do H2O se mé očekávání naplnilo a v mnohém jej i předčilo. Mám radost, že to tady byla akce o Bohu a s Bohem a nejen o vodě. Hned bych jela znovu.
– Jel jsem sem celkem se strachem, ale po tomhle NVT mám pro strach uděláno. Byl to parádní pocit, když se loď zmítala ve vlnách, háček lítal nahoru a dolů a zdálo se to neřiditelný, tak jsem jen (nevím, jak mě to napadlo) zavolal halelujah. Na to jsem zabral a loď jela přesně jak bylo potřeba. Na začátku jsem si říkal, že je to jediné NVT, na které bych znovu nejel kvůli zimě…, ale teď bych si ho hnedka zopákl. Bylo to čupr!
– Mě se tady vážně líbilo – kolektiv super lidí, plavání v peřejích (naučení se toho), úžasná příroda, samozřejmě děsně trefný slova. Akorát počasí by mohlo být lepší, ale jinak to celý bylo hrozně moc fajn.
