V pátek jsme měli všichni sraz v 17:00 v Oldřichovicích ve sboru AC. Jediní, kdo dorazili na čas, byli Honza s Monikou. Poté se objevila ostravská část expedice. Jihomoravská část uvízla v koloně před převrácenou cisternou poblíž Hranic. Po telefonické konzultaci začali ti, co byli na místě, s prohlídkou batohů a prvními lekcemi. Naše část, která uvízla v koloně, začala řešit, jak vůbec dorazit na místo. Po zralé úvaze jsme odvážně otočili auto do protisměru a s mírným strachem v očích jsme projeli pruhem pro sanity ven z kolony na nejbližší exit. Tento počin se ukázal býti správným, protože policie ČR se o totéž snažila na konci kolony. Tímto jsme snížili časovou ztrátu na pouhé dvě hodiny.
Takže po drobném přebalení jsme ve 20:25 vyrazili do hory. Venku nás přivítal silný vítr, déšť se sněhem a blesky. To nás trochu vyvedlo z míry, ale po modlitbách a zvážení všech rizik jsme se vydali na pochod. Marek nás vedl „zkratkou“, což byl výstup na Javorový po sjezdovce. Povrch byl pokrytý rozbředlým sněhem a vespod namrzlo, což byla skvělá kombinace pro akrobatické pózy s batohem a hůlkami. Na tomto místě jsme zlomili první hůlku. Zde se ukázala „jasnozřivost“ velitele, který vytáhl ze svého batohu „nesmeky“ a kráčel středem a akrobacie se neúčastnil. Bouřka během výstupu odezněla. Zůstal jen vítr a déšť se sněhem. Vrcholu Javorového jsme dosáhli ve 22:30 a do bivaku nám zbývala pouhopouhá hodinka.
Na místě bivaku jsme řešili těžké aritmetické úlohy, jak vtěsnat stan pro 10 osob na menší plácek. Jak roztáhnout plachtu a neodletět atp. Výsledkem byla jakási zpotvořenina původního stanu. Nicméně byla funkční a tak se šlo spát. Noc byla trochu rušná, protože vítr i déšť sílil, což mělo za následek zlomení jedné tyčky stanu. Výsledek byl jasný: mokré spacáky, karimatky a věci. Ale naše výprava se nevzdala a noc přečkala, někteří se dokonce tvářili, že jim spaní s mokrou plachtou na obličeji ani nevadilo. Po snídani a krátké pobožnosti vyrazila na cestu.
Většinu dne pršelo a foukalo, pro vylepšení celá cesta byla po kotníky a někdy i hlouběji ve vodě a rozbředlém sněhu. I přes to v našem družstvu vládla dobrá nálada a optimismus.
V chatě na Ostrém jsme zvažovali své možnosti a moudře jsme usoudili, že na noc sestoupíme do údolí. Nefunkční stan a mokré spacáky v kombinaci s teplotami pod nulou, před kterými varovala předpověď, by asi udělaly divy. Takže jsme se na noc přesunuli do Oldřichovického sboru, kde se pokračovalo ve vyučování.
Neděle se nesla v duchu zdravovědy a nauce o termoregulaci. Poslední slovo měl Karel J s vyučováním o rozhodování v extrémních podmínkách.
Pak už jen úklid a hurá domů.
Celkem vzato i přes nepříznivé počasí se nám podařila skvělá akce. Čest všem juniorům a vedoucím. Všichni junioři získali certifikát přežití a nutno říci, že zcela zaslouženě vzhledem k těžkým podmínkám.
Zároveň děkujeme Oldřichovickému sboru za poskytnutí zázemí a pomoci.
Karel Hauptman
